Trochu radosti v podobě polštářku ze samoty u lesa.

A trochu zelené na uklidněnou..

 

    Jejda, já se vám tak rozčílila, když jsem viděla záběry ze včerejší demonstrace..

 

   ,,Přemítání po dni, kdy odešel Nicholas Winton.

   Zatímco přišla zpráva o smrti toho pána, co zachránil stovky lidí z ,,daleké země, o níž nic nevíme", abych citoval jeho

krajana a současníka Chamberlaina, sešli se na Václavském náměstí odpůrci přijímání současných uprchlíků.

  Ty řadové účastníky demonstrace nechci soudit. Mnozí se asi autenticky bojí neznámého, mnozí asi potřebují ventilovat

frustraci z toho, že se jim v posledních letech nevedlo, jak si představovali, a že i pro ně třeba politici udělali málo.

  Naprosto neomluvitelné je ovšem používání symboliky šibenic a vůbec vystupování populistických vůdců této demonstrace.

  A nezbytné je, aby vláda a další demokratičtí politici a političky našli troche odvahy, postavili se populistům a vzkázali

jejich znejistěným posluchačům, že jejich obavy berou vážně, že pracují na tom, aby se i jim mohlo vest lépe, ale že o pár

set až tisíc novodobých uprchlíků ze zemí, kde nyní místní hitleříci staví své nové rádobytisícileté rise, se můžeme

a musíme postarat.

  Chceme-li si brát v příštích dnech do úst Nicholase Wintona, najděme taky trochu odvahy."

          via Petr Kutílek, člen Republikové rady SZ