pondělí 24. února 2020

 

Deníky z vejšky.
 Našla jsem je při uklízení zrovna na Valentýna.
Jejdamane, vždyť já byla tenkrát f u r t zamilovaná.
Většinou nešťastně, ale jak jsem si v tom neštěstí krásně lebedila...

(Kdo bydlel za tim sympatickym oknem na protěiší koleji,  to jsem nikdy nezjistila.)

Kilián Nedory.
(Co taky jinýho...)

7 komentářů:

  1. Dášo, jak jsem viděla psací stroj, písmo, hned jsem si řekla, že bych vám napsala dopis. Zrovna jsem si vyndala pero a papír, že budu odepisovat někomu jinému . Nechcete si napsat pár řádek ? kdyby ano, klidně mi napište adresu na kristinacin@seznam.cz, anebo se potkáme zase tady. Máte zvláštní kouzlo fotek, asi to bude těmi barvami mně blízkými. Píšete dopisy nebo dostáváte ? mějte se hezky.
    ty básně jsou Vaše ? líbí se mi.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kristino, moc děkuju za milou nabídku!♥ Když jsem byla malá a mladá, tak jsem pořád něco psala (a taky jsem určitě víc četla) a chtěla jsem se stát spisovatelkou nebo aspoň novinářkou... Teď jsem ráda, když dám dohromady pár jakžtakž smysluplnejch vět:). Tak radši fotím. Ale jestli na mě to psavý období zase přijde, tak se Vám ozvu, jo? ♥ Ještě jednou děkuju!

      Vymazat